(KOLÁŽ Z ÚRYVKŮ VLASTNÍCH TEXTŮ)

Jenom proboha ničím nepopuzovat a nevyvádět průměrného posluchače z jeho průměrnosti! Ještěže rozhlasové redaktory v jejich ochranitelských snahách vždycky podpoří nějaký ochotný anonym, který jim pohrozí vypovězením koncese, pokud se z rádia polinou nějaké nezvyklé zvuky. (Stejně si myslím, že si je redaktoři píšou sami…) Je opravdu na pováženou, jak úzkostlivě se všechna masmédia drží instrukcí vydaných Josephem Goebbelsem a jeho hesla „Nur Entspannung und Unterhaltung!“.

Nová hudba, což je vlastně souhrn rozmanitých návrhů na dělání hudby, je z tohoto mediálního světa zcela vytlačena. Nebylo ani problémem vypudit ji z našeho hudebního školství, kde se ostatně nikdy neujala. Přesto nachází svoje posluchače a jejich obec očividně vzrůstá. Lidé, převážně neuměleckých profesí, neváhají cestovat do zahraničí, aby uslyšeli něco zajímavého. Vyměňují si nahrávky, kontaktují se přes internet, zakládají malá vydavatelství. Nechtějí zůstat pasivními konzumenty. Neboť nová hudba – ať už vypadá jakkoliv, ať už je sebeokrajovější, je skutečnou hudbou naší doby. Vyjadřuje naše cítění, naše potřeby, naše sny. Ať vypadá jakkoliv, je opravdová – na rozdíl od pop-kultury, která je pouze náhražkou kultury, tak jako MacDonald’s je pouze náhražkou stravy.

Celý článok si prečítate v časopise Vlna 63. Objednať si Vlnu 63 …